Laborant, student, analytik, obsluha CN stroje. I to může být druhá profese profesionálního esportového hráče. Aby byl esportový tým nejlepší, je potřeba se hraní věnovat několik hodin denně, z pohledu zaměstnání vlastně na plný úvazek. Jenže zatímco to je běžné jinde ve světě, čeští esportoví hráči musejí k hraní her zvládat ještě běžnou práci či studium.
Přečtěte si také: Rozhovor: E-sport je jako Bitcoin před lety. Lepší investici dnes budete hledat jen těžko
Ve světě jsou profesionální smlouvy a práce na plný úvazek hráče esportu naprosto běžnou věcí, a to nejen v těch nejlepších týmech, ale i v méně úspěšných. V Česku je takový model spíš výjimkou a hráčů, kteří se živí pouze esportem, je zhruba dvacítka.
Profesionální hráči: studenti, ale i zaměstnanci
Vhledem k tomu, že je esport mladé odvětví, věnují se mu veskrze mladí lidé. A ti často studují. „Spousta hráčů je aktuálně ve věku středoškolských nebo vysokoškolských studentů a kombinují toto studium s prací profesionálního hráče. Díky možnostem různých individuálních plánů, případně větší flexibilitě ve vysokoškolském studiu se to dá zvládnout,“ říká Vojtěch Pres, odborník na esport ze společnosti Sazka.V esportovém týmu Brute, který hraje nejvyšší profesionální ligu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, mají hned několik studentů středních škol i vysokoškoláků. Většinou mají středoškoláci zařízený individuální plán. Bývá to zvykem třeba u profesionálních sportovců. V aktuální době pandemie ale odpadá povinná docházka, takže hráč z domova zvládne školu i hraní.
Distanční výuka hráčům pomáhá
To potvrzuje hráč z týmu Brute Simon „Kwertzz“ Horák, jenž studuje hotelovou školu: „Při distanční výuce je mnohem jednodušší zvládat školu i esport, jelikož jsem stále doma a do školy nemusím dojíždět.“
Mnohem náročnější režim má hráč, který profesionální hraní her kombinuje s prací. Třeba jako další hráč Erik „Tscuky“ Cendelín, který pracuje na pozici seřizovače NC strojů. Ve volném čase hraje nejvyšší českou ligu Sazka eLEAGUE ve hře DOTA2 za tým Inaequalis.
„Jsem rád, když si denně zahraji alespoň jednu nebo dvě hry. Pokud bych měl hraní věnovat stejný čas jako zaměstnání, tak bych opravdu neměl čas vůbec na nic. Hraní rozhodně neberu jako druhou práci, ale jako zálibu a občas také odpočinkovou záležitost, takže necítím, že bych jednu z těch věcí šidil. Pokud bych měl jistotu, že mě esport do budoucna uživí, tak bych neváhal ani sekundu, ale bohužel tu jistotu nemám,“ uvádí Erik.
Přes den laborant, večer profi hráč
Klasickou čtyřicetihodinovou pracovní dobu za týden musí dodržet také další hráč z týmu Brute Ondřej „EYO“ Šťastný. Pracuje jako laborant v metalografické laboratoři a jeho pevná pracovní doba je od sedmi do patnácti hodin. „Když přijdu z práce, stihnu si udělat svačinu a zhruba dalších šest až sedm hodin se věnuji esportu, který dělám na úkor jiných věcí,“ popisuje devětadvacetiletý Ondřej.
Podle svých slov je jeho životní tempo dost náročné. Naštěstí má Ondřej volné víkendy, kdy se snaží věnovat fyzickému pohybu. „Esport mě ohromně baví a vždycky bylo mým snem hrát ho profesionálně. Za pět let, kdy se v profesionálním esportu pohybuji, vidím, jak moc se u nás tento obor posunul,“ doplňuje.
Zatím však nepřipadá v úvahu, aby se věnoval pouze esportu. „Určitě by to muselo být mnohem lépe finančně ohodnocené a také bych se musel přesunout ze Vsetína do Prahy. Nechat tady rodinu, to by se mi nechtělo,“ zamýšlí se Ondřej.
Esportem se živí asi dvacítka Čechů
Generální týmu Brute Tomáš Müller odhaduje, že esportových hráčů, kteří mají hraní na hlavní úvazek, je v Česku zhruba dvacítka. „Na průměrný český plat jich dosáhne tak 5. Jsme malá země a hraní her jako kariéra u nás zatím není tolik společensky akceptováno. Chybí nám talenty i sledovanost esportových lig. Rodiče své děti raději vedou ke sportu nebo kariéře v bance. Postupně se to mění, ale stejně jako ve většině moderních oborů jsme daleko za vyspělými zeměmi,“ uvádí Tomáš Müller.Jak ale doplňuje, v zahraničí je spousta neplacených hráčů, kteří pravidelně porážejí české hráče hrající na plný úvazek. O tom, jestli je hráč dobrý, nebo ne tedy ve finále nerozhodují peníze, ale jeho schopnosti.
Většina českých hráčů aktuálně bere esport hlavně jako velkou zálibu. Ovšem časově náročnou, protože je potřeba počítat s mnoha hodinami každý všední den. Třeba běžný denní režim profesionálních hráčů střílečky Counter-Strike: Global Offensive zabere zhruba osm hodin a vypadá takto: individuální trénink zaměřený na míření a přesnost, trénink s týmem, kdy se piluje strategie a komunikace, a v sezóně pět ligových zápasů týdně, přičemž jeden zápas trvá dle formátu ligy hodinu, ale i dvě a půl hodiny.
Esport: odvětví na vzestupu
Esport přitom neživí pouze hráče, ale i mnoho lidí v pozadí. „Je potřeba, aby se někdo staral o management týmů, marketing, organizaci turnajů, lig a někteří také zastupují sponzory. Těch lidí je poměrně hodně, což dokazuje, že se v esportu dá realizovat na plný úvazek,“ vysvětluje Vojtěch Pres ze Sazky.To, že je u nás esport na vzestupu, dokazuje třeba jeho infiltrace do škol – předměty zaměřené na tento obor se vyučují na vysokých školách a je možné se mu věnovat také na střední škole v České Lípě.